Výsledky přijímacího řízení pro školní rok 2026/2027 - osmileté studium

Do 1. ročníku nižšího stupně osmiletého studia oboru 79-41-K/81 Gymnázium (380 KB).

Minikonference Clim-E-Do! 3. A

Ve dnech 28. 4 a 29. 4 jsme se vydali jako třída 3. A na minikonferenci do Chlumu u Třeboně. Setkali jsme se zde s třídou z rakouské školy Gymnasium Franziskanerinnen. Obě naše třídy se totiž zapojily do mezinárodního projektu Clim-E-Do! který je zaměřený na ochranu klimatu.

Několik měsíců jsme plánovali a realizovali svoje projekty a po dokončení nastal čas si svoje projekty představit na společném setkání. První den jsme se seznamovali, hráli spolu hry, představovali a popisovali svoje projekty. Druhý den jsme se vydali do rakouského města Schrems, kde jsme strávili dopoledne v návštěvnickém centru UnterWasserReich. Odpoledne jsme se rozloučili a vydali se na cestu domů.

My i rakouští žáci jsme byli ze setkání nadšení a moc jsme si to užili, povídali jsme si o projektech, měli jsme večerní táborák a získali jsme nové zkušenosti. Celé setkání bylo pro obě třídy velkým přínosem a krásnou zkušeností. Odvezli jsme si nejen nové poznatky o ochraně klimatu, ale také spoustu zážitků, nových přátelství a inspirace do budoucna.

Karin Šteflová a Lucie Karmazínová, 3. A

Student kvarty Jan Prášek zazářil ve fyzikální olympiádě

Student našeho gymnázia Jan Prášek dosáhl mimořádného úspěchu v krajském kole fyzikální olympiády kategorie E v Kraji Vysočina. V silné konkurenci nejlepších mladých fyziků z celého regionu obsadil skvělé 2. místo. Jeho úspěch ukazuje, že fyzice opravdu rozumí a baví ho.

Abychom se o jeho úspěchu dozvěděli více, položili jsme Honzovi několik otázek.

Co tě vedlo k tomu přihlásit se do fyzikální olympiády?  Fyzika mě zajímá už dlouho, hlavně proto, že díky ní člověk lépe pochopí, jak funguje svět kolem nás. Olympiáda mi přišla jako dobrá příležitost vyzkoušet si něco náročnějšího než běžné školní úlohy.

Jak ses cítil ráno před krajským kolem? Byl jsi nervózní?  Ráno jsem byl ještě docela v klidu. Nervozita přišla až ve chvíli, kdy jsme dostali zadání. Jakmile jsem viděl první příklady a uvědomil si, kolik na ně máme času, začal jsem být nervózní. Postupně jsem se ale snažil soustředit a dojít k řešení.

Jak na tebe působilo samotné zadání? Bylo něco jinak, než jsi čekal?  Příklady byly určitě těžší, než jsem očekával, a rozhodně náročnější než v okresním kole.

Jak se ti daří pracovat pod časovým tlakem nebo stresem během soutěží?  Hodně záleží na typu příkladů. Někdy se mi podaří zachovat klid a řešit úlohy postupně bez většího stresu. Jindy se zaseknu na jednom kroku a pak musím dohánět čas. Důležité je nezpanikařit a zkusit se posunout dál, i když člověk neví všechno hned.

Které úlohy řešíš nejraději?  Nejraději řeším úlohy o pohybu. Často mají trochu matoucí zadání, ale samotné principy a výpočty většinou nejsou tak složité.

Co tě na fyzice obecně nejvíc baví? Máš nějaké oblíbené téma?  Jedno konkrétní oblíbené téma asi nemám, ale hodně mě zajímá elektronika a také jaderná fyzika.

Co bys doporučil spolužákům, kteří by si chtěli olympiádu vyzkoušet příští rok?  Určitě bych jim doporučil, aby se nebáli to zkusit. Každý příklad má nějaké řešení a často je nejdůležitější vydržet a nevzdat se po prvním neúspěchu.

Přemýšlíš o tom, že by ses fyzice nebo přírodním vědám věnoval i v budoucnu?  Pokud úspěšně zvládnu maturitu, tak určitě ano. Fyzika a přírodní vědy mě hodně zajímají a láká mě je dál studovat.

Richard Smutný

Na prahu novověku (500. výročí bitvy u Moháče)

Kdo prošel nižšími ročníky GVM, a nezaznamenal Dějepravné soutěžení, jako by na gymnáziu ani nebyl :-)! Už 20 let totiž pořádá Muzeum Vysočiny Třebíč jednokolovou soutěž pro 4–6členné týmy milovníků historie. A stalo se za tu dobu jen 2x, že se porovnávání sil naši terciáni a kvartáni neúčastnili. I tentokrát tedy vyrazili Géniové Velké Mysli (Honza Boháč, Kája Doleželová, Klárka Chlubnová, Matouš Jurek, Standa Voborný) a Garda vítězného meče (Michal Badalík, Dita Hamplová, Kristián Fischer, Matěj Mička, Anička Tučková, Anička Tvarůžková) do areálu třebíčského zámku, aby poměřili vlastní paměť, schopnost improvizace, důvtip, koordinaci pohybů, postřeh nebo třeba výřečnost s dalšími 23 týmy z gymnázií i základních škol v okolí. Letošní novinkou byly 3 úkoly, které mohli účastníci zvládnout v průběhu několika týdnů před soutěží a které jim přinesly další body. Nakonec bylo po třech hodinách běhání, přemýšlení a zábavy jasno. Terciáni obsadili 3. místo se 186 body, kvartáni 2. místo (189 bodů), přičemž je od příčky nejvyšší dělil jediný bod! S radostí jsme mohli konstatovat, že opět potvrzujeme dobrou formu.

Velkou pochvalu od organizátorů dostala i třetí skupinka našich studentů. Šestice kvintánů (minulých vítězů) připravovala jedno ze stanovišť. Každý, kdo k nim pod stromy přišel, potkal Smutnou dívku a musel zjistit, co ji trápí. Nestačilo se jednoduše zeptat, protože dívka byla z ciziny, tudíž mluvila jiným jazykem. A právě řeči používané v habsburské monarchii 16. století byly předmětem zájmu na zastávce č. 9. Padala slova italská, španělská, latinská, maďarská, … k nejzapeklitějším dotazům patřilo vysvětlení pojmu Iingua franca aj.

Když úderem poledne soutěž končila, nebylo pochyb, že se 4. května 2026 každý z účastníků něco dozvěděl. Ať už o historii, nebo sám o sobě.

Žáci 5. A se při exkurzi ponořili do české historie

V úterý 28. 4. 2026 se žáci 5. A vypravili na exkurzi do tří destinací. První zastávkou se staly nedaleké Kralice nad Oslavou. Studenti vyslechli v kostele sv. Mikuláše výklad o vzniku obce, historii Jednoty bratrské a také o práci jejich tiskárny, z níž vzešla známá Bible kralická. Práci tiskařského lisu mohli vidět při praktické ukázce v muzeu. Pak ještě následoval přesun do zbytků tvrze, kde byly učiněny ve 20. století zásadní nálezy potvrzující existenci tiskárny v Kralicích.

Dalším cílem putování za historií a kulturou se stal Moravský Krumlov, přesněji řečeno v něm umístěný cyklus velkoformátových obrazů Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Plátna zachycují důležité okamžiky v slovanských a českých dějinách, jsou plná symbolů a prvků secese. I zde poskytla průvodkyně studentům fundovaný výklad.

Poslední, poněkud méně tradiční zastávkou se stal farní kostel sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši, který je zajímavý svým opevněním. S exteriérem i interiérem stavby nás seznámil ředitel velkobítešského regionálního muzea. Zážitkový byl hlavně výstup na kostelní věž se zvony.

Celodenní exkurze za krásného počasí utekla jako voda, nabídla studentům spoustu poznatků i námětů k zamyšlení a doplnila tak dějepisné, literární a výtvarné učivo.

Starý příběh promluvil současnou řečí

„Co myslíte, měl by mladší sourozenec poslouchat toho staršího?“ zněla jedna z otázek směřovaných na žáky 5. A našeho gymnázia. Studenti se totiž v pátek 24. 4. 2026 vypravili do Centra volného času Brna-Lužánek na workshop „Povinná četba kukátkem dramatu“, který skvěle lektorovala p. Petra Rychecká.

Studenti prvního ročníku vyššího gymnázia vystoupili z komfortní zóny školních lavic a pronikali do tajů Sofoklovy hry Antigona prostřednictvím vlastních úvah, divadelních technik i nutností kooperace.

Pro nás vyučující bylo zajímavé vidět studenty „v akci“, sledovat jejich kreativitu, pohybové nadání či bezprostřední reakce. A nutno říci, že od nás dospělých si za svou práci vysloužili slova uznání.

Také studenti ve svých reflexích vyjadřovali s programem spokojenost a byli rádi, že získali novou zajímavou zkušenost a uvědomili si, jak aktuální a nám blízké může být téma zpracované před 2,5 tisícem let.

Všichni se tedy budeme těšit na další výpravu za povinnou četbou prostřednictvím dramatické výchovy, kterou chceme podniknout v příštím školním roce.

Naše zážitky z výměnného pobytu v Rakousku

Kdo všechno tvořil partu výměnného pobytu, jak jsme se tam dostali a kde se pobyt konal?

Naši partu tvořilo sedm studentů 3. ročníků z německé konverzace. Na cestě nás doprovázely paní učitelky Lenka Padalíková a Marcela Pospíšilová. Pobyt se konal v podhorském městečku Lambach, nedaleko města Linz.

Jak dlouho pobyt trval?

Pobyt probíhal stejně dlouho, jako když byli rakouští studenti u nás, to znamená od pondělí do pátku. My jsme je navštívili ve dnech 20. až 24. 4. 2026.

Jaké to bylo žít v rakouské rodině?

Rakouská rodina nás velmi mile přivítala a přijala. Byli moc otevření, milí a velmi starostliví. Navazovali s námi konverzaci v němčině, ale občas, když to bylo pro nás těžké, byli k nám tolerantní. Obecně Rakušané bydleli ve velkých rodinných domech, obvykle se zahradou.

Jak to funguje a vypadá v rakouské škole?

Jejich škola je oproti té naší velice odlišná. Liší se jak vzhledem, výukou, tak i systémem. Gymnázium se nachází v klášteře, kde stále bydlí i mniši. Součástí je také kostel, ve kterém se o svátcích konají pro celou školu mše. Studenti zahajují den modlitbou, jelikož velká většina z nich je věřících. Co se týče systému, jejich rozvrh je kratší než ten náš, nepíšou tolik testů jako my, mají velké testy několikrát za pololetí a občas menší test. Oproti nám nemají jídelnu, jídlo si vaří doma nebo chodí do místních restaurací. 

Zaznamenali jsme nějaké rozdíly oproti česku?

V Rakousku jsou všichni více kultivovaní a zdvořilí. Dbají na čistotu, ekologii, záleží jim na dobrém zázemí a kvalitě života obyvatelstva. Všude bylo čisto a uklizeno. Měli jsme dojem, že se tolik nestresují a jsou více v klidu. Určitě jsou extrovertnější, komunikativní a otevření novým lidem.

Jaký byl náš denní program?

Rána jsme trávili v rodinách, kde jsme měli dobré snídaně, následoval program – většinou různé výlety. Po návratu jsme měli v podvečer volno, obvykle jsme ho trávili všichni společně, ať už hraním deskovek, prohlídkou okolí nebo poslední den společným grilováním.

Jaké zkušenosti nám výměnný pobyt dal?

Z výměnného pobytu si odvážíme spoustu zkušeností a nové kamarády. Naučili jsme se větší samostatnosti a zodpovědnosti a nebát se více komunikovat v cizím jazyce. Také jsme získali informace o rakouské kultuře, je sice podobná té naší, ale nikoliv stejná.

Jaké dobroty jsme měli šanci ochutnat?

Měli jsme šanci ochutnat tradiční dort Linzer Torte, který byl velmi dobrý, ale zároveň velmi sladký. Také jsme se přesvědčili, že Rakušané skořici milují a přidávají ji skoro do každého jídla. Někteří z nás dokonce ochutnali tradiční tyrolské knedlíky nebo knedlíky s různými náplněmi. Dále jsme měli v rodinách možnost vyzkoušet tradiční limonádu Almdudler a sami jsme si opekli Stockbrot.

Šli bychom do výměnného pobytu znovu?

Rozhodně ano! Je to skvělá příležitost prozkoumat cizí zemi z pohledu člověka, který tam žije, a ne pouze jako turista. To nám umožnilo nejenom získat jiný náhled na tuto zemi, ale i zamyslet se nad tím, jak se žije u nás. Výměnou jsme získali cenné zkušenosti a krásná přátelství.

Kamila Prokopová, Klára Palečková, Natálie Palečková a Lenka Chlubnová, 3. C

Článek v lokálním tisku v Lambachu - viz https://www.tips.at/nachrichten/wels/land-leute/721661-besuch-aus-tschechien-im-lambacher-gymnasium?edge_id=cx:212e616vpw7e28ogzmodgkjx6:3api4vfuzb8w5&newUser=true