Naše exkurze do Terezína

Od gymnázia jsme vyjeli 13. 5. 2026 v 7:00. Čekala nás dlouhá cesta po dálnici. Po několika efektivně strávených hodinách v útrobách autobusu jsme se konečně dostali ven. Objevili jsme se na „spojnici“ mezi ghettem a Malou pevností. Nejprve jsme zamířili do Malé pevnosti, kde jsme měli prohlídku s velice temperamentní paní průvodkyní. Zhlédli jsme například celu Gavrila Principa nebo také 4. dostavěný blok určený pro ženy, ve kterém byla instalována výstava o přeživších, již Terezínem prošli. Průvodkyně nám sdělila spoustu informací o všedním i nevšedním životě vězňů.

Po návštěvě Malé pevnosti jsme se ladným krokem tanečním přesunuli do Terezína. Zde nám byl dán polední rozchod se srazem v 13:50 před Muzeem ghetta.

Ve smluveném čase jsme se potkali před budovou. Zde jsme zhlédli dokumentární film i s krátkou ukázkou autentické propagandy, kterou použili nacisté na „oklamání nepřítele“ – konkrétně tedy delegaci Červeného kříže. Poté jsme měli půlhodinový rozchod v rámci muzea, ve kterém jsme si mohli prohlédnout zdejší stálou výstavu. Zajímavá byla ohleduplnost zřizovatelů muzea, jelikož zde byly nejen popisky v češtině, němčině a angličtině, ale i v hebrejštině. Po návštěvě muzea jsme dumali nad tím, jestli půjdeme rovnou na hřbitov, nebo zda ještě navštívíme Magdeburská kasárna. Rozhodlo se, šli jsme do kasáren.

Zde jsme viděli práce Židů z ghetta. Byly to výtvory nejen literární, ale i hudební a výtvarné. Po návštěvě této expozice jsme se přesunuli na hřbitov. Prošli jsme mimo jiné kolem kolejí spojujících nedaleké městečko Bohušovice nad Ohří s Terezínem. 

Poté se nám naskytl pohled, za který muselo draze zaplatit hodně lidí. Kamenný památník v podobě sedmiramenného svícnu se tyčil k nebi a po naší levé ruce se rozkládalo krematorium. Byl to děsivý pohled. Mnoho hrobů. Některé s označením, některé bez něj.

Exkurze se s námi účastnily paní učitelky Štindlová a Říhová. Návštěva Terezína se uskutečnila také jako součást celoškolního projektu Jean Monnet, proto jsme zkoumali téma ochrany lidských práv a roli Evropské unie v této oblasti. Během celého dne jsme nabyli spousty zkušeností a myslím, že do některých z nás se místní pochmurná nálada doslova otiskla. Překvapila nás ještě jedna věc – fakt, že jsme v Malé pevnosti pořídili vstupenku, se kterou jsme pak mohli projít všechny zajímavé budovy, nás doslova ohromil. Ačkoli byl Terezín postaven Josefem II., naše exkurze se zabývala spíše postavením Terezína v moderní historii. Když řeknu, že si odsud každý odnesl nějaký temný zážitek, budu mluvit za všechny. Cestu zpátky jsme zvládli bez zastávek. Do Velkého Meziříčí jsme se vrátili v 19:03 SEČ.

Jan Boháč, Matouš Jurek

5. května 2026 – den návštěvy v Kutné Hoře

Také letošní sekundáni se po 7. hodině ranní nalodili do autobusu, aby se vydali vstříc skvostu mezi českými středověkými městy. Cílem výpravy bylo prozkoumat celkový ráz Kutné Hory a přesvědčit se, zda jsou kulisy historické akční hry Kingdom Come: Deliverance 2 realistické. Žáci hodlali zhlédnout chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr a České muzeum stříbra – především samotné důlní dílo.

Všechna navštívená místa zkoumali z různých hledisek (jejich úlohu v minulosti, účel a stav v dnešní době). Exkurze se uskutečnila také jako součást celoškolního projektu Jean Monnet, proto jsme zkoumali podíl Evropské unie na péči o důležité evropské památky a celkově o kulturní dědictví.

Celý den nás provázel kolega Mgr. Ivan Bauer (učitel, organizátor, autor knížek pro děti i her s historickou tematikou). Dokázal sekundánům Kutnou Horu představit zajímavým způsobem – chvíli zdvihali hlavy ke klenbám, aby je následně sklonili k podlaze z mušlovky. Propojoval poznatky z různých předmětů, upozorňoval na detaily, nabádal je, ať se rozhlížejí kolem sebe a dávají si věci do souvislostí. Velmi brzo si získal důvěru a žáci ho „ostřelovali“ dotazy různého druhu. Došlo i na hru v historickém centru města. Všichni ji zvládli, nikdo se neztratil! Důkazem toho, že se sekundánům v Kutné Hoře líbilo, byl i fakt, že jsme odjížděli téměř o hodinu později, než bylo v plánu, protože najednou nikdo nespěchal domů…

Barbora Štindlová

,,Poznej svoji nemocnici“

Dne 12. 5. 2026 se studenti 3. ročníku zúčastnili exkurze v Nemocnice Jihlava v rámci projektu „Poznej svoji nemocnici“. Program exkurze byl určen studentům se zájmem o studium lékařských i nelékařských oborů, jako je například povolání všeobecné sestry, porodní asistentky, radiologického asistenta či nutriční terapeutky. V rámci programu studenti získali základní informace o nemocnici, prohlédli si jednotlivé pavilony a absolvovali také praktickou část. Během ní si mohli vyzkoušet laparoskopický simulátor, chirurgické šití nebo virtuální realitu. Součástí programu bylo také měření krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, případně možnost zjistit svou krevní skupinu u sestřiček z HTO.

Lukáš Dočkal

Výsledky přijímacího řízení pro školní rok 2026/2027 - čtyřleté studium

Do 1. ročníku oboru vzdělávání 79-41-K/41 Gymnázium, čtyřleté studium (383 KB).

Výsledky přijímacího řízení pro školní rok 2026/2027 - osmileté studium

Do 1. ročníku nižšího stupně osmiletého studia oboru 79-41-K/81 Gymnázium (380 KB).

Minikonference Clim-E-Do! 3. A

Ve dnech 28. 4 a 29. 4 jsme se vydali jako třída 3. A na minikonferenci do Chlumu u Třeboně. Setkali jsme se zde s třídou z rakouské školy Gymnasium Franziskanerinnen. Obě naše třídy se totiž zapojily do mezinárodního projektu Clim-E-Do! který je zaměřený na ochranu klimatu.

Několik měsíců jsme plánovali a realizovali svoje projekty a po dokončení nastal čas si svoje projekty představit na společném setkání. První den jsme se seznamovali, hráli spolu hry, představovali a popisovali svoje projekty. Druhý den jsme se vydali do rakouského města Schrems, kde jsme strávili dopoledne v návštěvnickém centru UnterWasserReich. Odpoledne jsme se rozloučili a vydali se na cestu domů.

My i rakouští žáci jsme byli ze setkání nadšení a moc jsme si to užili, povídali jsme si o projektech, měli jsme večerní táborák a získali jsme nové zkušenosti. Celé setkání bylo pro obě třídy velkým přínosem a krásnou zkušeností. Odvezli jsme si nejen nové poznatky o ochraně klimatu, ale také spoustu zážitků, nových přátelství a inspirace do budoucna.

Karin Šteflová a Lucie Karmazínová, 3. A

Student kvarty Jan Prášek zazářil ve fyzikální olympiádě

Student našeho gymnázia Jan Prášek dosáhl mimořádného úspěchu v krajském kole fyzikální olympiády kategorie E v Kraji Vysočina. V silné konkurenci nejlepších mladých fyziků z celého regionu obsadil skvělé 2. místo. Jeho úspěch ukazuje, že fyzice opravdu rozumí a baví ho.

Abychom se o jeho úspěchu dozvěděli více, položili jsme Honzovi několik otázek.

Co tě vedlo k tomu přihlásit se do fyzikální olympiády?  Fyzika mě zajímá už dlouho, hlavně proto, že díky ní člověk lépe pochopí, jak funguje svět kolem nás. Olympiáda mi přišla jako dobrá příležitost vyzkoušet si něco náročnějšího než běžné školní úlohy.

Jak ses cítil ráno před krajským kolem? Byl jsi nervózní?  Ráno jsem byl ještě docela v klidu. Nervozita přišla až ve chvíli, kdy jsme dostali zadání. Jakmile jsem viděl první příklady a uvědomil si, kolik na ně máme času, začal jsem být nervózní. Postupně jsem se ale snažil soustředit a dojít k řešení.

Jak na tebe působilo samotné zadání? Bylo něco jinak, než jsi čekal?  Příklady byly určitě těžší, než jsem očekával, a rozhodně náročnější než v okresním kole.

Jak se ti daří pracovat pod časovým tlakem nebo stresem během soutěží?  Hodně záleží na typu příkladů. Někdy se mi podaří zachovat klid a řešit úlohy postupně bez většího stresu. Jindy se zaseknu na jednom kroku a pak musím dohánět čas. Důležité je nezpanikařit a zkusit se posunout dál, i když člověk neví všechno hned.

Které úlohy řešíš nejraději?  Nejraději řeším úlohy o pohybu. Často mají trochu matoucí zadání, ale samotné principy a výpočty většinou nejsou tak složité.

Co tě na fyzice obecně nejvíc baví? Máš nějaké oblíbené téma?  Jedno konkrétní oblíbené téma asi nemám, ale hodně mě zajímá elektronika a také jaderná fyzika.

Co bys doporučil spolužákům, kteří by si chtěli olympiádu vyzkoušet příští rok?  Určitě bych jim doporučil, aby se nebáli to zkusit. Každý příklad má nějaké řešení a často je nejdůležitější vydržet a nevzdat se po prvním neúspěchu.

Přemýšlíš o tom, že by ses fyzice nebo přírodním vědám věnoval i v budoucnu?  Pokud úspěšně zvládnu maturitu, tak určitě ano. Fyzika a přírodní vědy mě hodně zajímají a láká mě je dál studovat.

Richard Smutný