1. C poznává Kralice

Ve čtvrtek 5. června 2025 jsme se vydali na poznávací exkurzi do Kralic nad Oslavou. Nejprve jsme navštívili kostelík sv. Martina, v němž jsme se dozvěděli informace o vzniku tiskárny v Kralicích a o jejím osudu. Následně jsme se podívali na zbytky tvrze nedaleko kostela, ve které se tiskařský lis nacházel. Následovala prohlídka muzea, kde nám průvodkyně povídala o historii a tisku samotné Bible kralické. Mohli jsme se podívat na některé originály tzv. Jednodílky či Šestidílky, ale taky na zpěvníky, učebnice, vědecké a naučné knihy, které jednota bratrská v Kralicích také tiskla.

Následovala prohlídka zámku v Náměšti nad Oslavou, který sloužil jako letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Během prohlídky jsme ale také například viděli na stěnách pokojů gobelíny s antickými motivy, takže jsme si zopakovali svoje znalosti nabyté v prvním pololetí letošního ročníku studia.

A naší poslední zastávkou byl Moravský Krumlov, kde jsme zavítali na zámek, abychom zhlédli Slovanskou epopej od Alfonse Muchy. Mně osobně se epopej opravdu moc líbila a vtáhla mě do událostí slovanské historie naší i ostatních zemí. Jelikož jsou obrazy malovány na lodní plachty, jsou mohutné a působí na vás, jako kdybyste se v obraze nacházeli.

Exkurze se velmi vydařila, počasí nám přálo a poznali jsem zase něco nového!

Kateřina Kůpová, 1. C

Studentka GVM v ústředním kole soutěže v anglickém jazyce

Po vítězství v Kraji Vysočina se Ánh Nguyet Nguyen zúčastnila národního kola soutěže. 29. 5. 2025 jela reprezentovat Gymnázium Velké Meziříčí do Prahy, kde předvedla svoji krásnou angličtinu před trojčlennou komisí na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické. Soutěžila s dalšími třinácti vítězi krajských kol. Zkušební a hodnotící komise si připravila záludné otázky, náročná témata a neobvyklé vizuální podněty, aby prověřila jejich pohotovost, kreativitu i hloubku znalostí.

Ánh se umístila na 8. místě. Být mezi 14 nejlepšími studenty angličtiny v České republice je vítězství!

Mira Hladká

První pondělí v červnu = Dějeprava v Třebíči

Po loňské nechtěné prodlevě se studenti GVM opět připojili k soutěžícím, které baví dějepis, ale nechtějí při jeho poznávání jen sedět u „zábavných“ videí, dokumentárních i hraných filmů, map či publikací. Jsou to ti, již atmosféru 1. poloviny 13. století chtějí raději zažít na vlastní kůži. Letošní 19. ročník soutěže nesl název Ze dřeva kámen povstane a žáky zavedl do středověkých měst, hradů, tvrzí, tržišť, klášterů nebo i katovny. Konkurence mezi soutěžními týmy byla veliká a motivace zvítězit u všech 22 družstev stejně silná. Od 9.00 do zaznění poledních zvonů obíhali žáci nižšího stupně gymnázií i příslušných tříd ZŠ z Třebíče, Moravských Budějovic, Žďáru nad Sázavou, Velkého Meziříčí, Brtnice a dalších škol 24 stanovišť a plnili zde úkoly. Veršovalo se, rýžovalo zlato, žonglovalo, tkalo, poznávaly se byliny, dokonce se hrály i hazardní hry. To vše s velikým nasazením, soustředěním, ale i s radostí.

Obě naše družstva terciánské: Garda vládnoucího meče (Michael Badalík, Dita Hamplová, Kristián Fischer, Matěj Mička, Anna Tučková, Anna Tvarůžková) i kvartánské: Géniové von Medřič (Matyáš Doubek, Vendula Hudcová, Nela Jarušková, Eliška Vávrová, Anna Voborná, Aneta Voborná) neponechala nic náhodě. Soutěžící vydrželi se silami až do úplného konce, byli zruční, důvtipní a velmi milí. Proto si také vysloužili zvláštní ocenění – Diplom pro nejsympatičtější družstvo. Ale nebyla to cena jediná. Oba týmy se umístily na nejvyšších příčkách. Tericáni na 2. místě a kvartáni soutěž vyhráli!

Máme velikou radost a už se těšíme na příští jubilejní ročník.

B. Štindlová a L. Fialková

GVM - když hvězdy tančí!

Studentské okénko – ukázka reportáže jako slohového útvaru v rámci nácviku útvarů publicistického stylu.

Marek Matějíček, 2. C, 22. 2. 2025

Jelikož jsem součástí studentské kapely, musím na akci dorazit o něco dřív. Někdy před čtvrtou hodinou mě nabírá náš bubeník Honza a zpěvák Pepa před mým domem. Za čtvrt hodiny přijíždíme na Novosady, kupujeme si jídlo a pití a chystáme se do Jéčka. Od vstupu už na nás mává Kamča, naše kytaristka. Společně vcházíme dovnitř bočním vchodem a ocitáme se ve výstavní síni, kde máme postavenou stage. Nahazujeme techniku, rovnám si mikrofon a ladím si svou basovku. Rozhlížím se po místnosti kolem nás. Ticho. To hrobové ticho na mě doléhá. Svítí se jen ve výstavní síni a kromě slabých paprsků slunce je všude kolem nás naprostá tma. Ještě necelé tři hodiny a budeme muset generálku skončit, jelikož si půjdeme naposled zkusit polonézu, kterou ...

Celý text reportáže v souboru GVM - když hvězdy tančí! (131 KB)

Co Bůh? Člověk?

Stalo se vám někdy, že jste bezradně seděli nad textem básně a nevěděli, jak ji uchopit? A co teprve ve chvíli, kdy se jedná o text, který vznikl skoro před čtyřmi sty lety?

Studenti 5. A si vyzkoušeli vnímat čtený text jiným způsobem. Na základě úryvku z básnické skladby Bedřicha Bridela Co Bůh? Člověk? vytvářeli v deseti minutách tematické ilustrace důležitých motivů, které dle úsudku studentů vystihují daný úsek básně. Sami můžete posoudit, jak se jim podařilo vystihnout kontrast, který prochází nejen ilustrovanými úseky, ale celou skladbou.

Více v článku Co Bůh? Člověk? (1,48 MB)

Diskuze s Dr. Ann M. Altman, Ph.D.

Dne 20. května na GVM zavítala pamětnice Ann Altman, která si pro nás připravila zajímavou přednášku o své židovské rodině nejen za 2. světové války. Diskuzi moderovala historička Mgr. Táňa Klementová z MEHRINu (Moravského židovského muzea, inovativní paměťové instituce), úvodního slova se ujal historik a archivář Mgr. Martin Štindl, Ph.D.

Ann Altman zmínila spojitost nejen s Moravou, odkud její rodina pochází, ale také s Velkým Meziříčím, ze kterého byla část rodiny deportována do Terezína.

Ann Altman se narodila v roce 1947 českým židovským rodičům, kteří před válkou uprchli do Anglie. Ostatní členové rodiny však takové štěstí neměli a zahynuli během holocaustu. Ačkoli se Ann narodila až po válce, rodinné trauma výrazně poznamenalo její život - zejména v komplikovaném vztahu s matkou, která nikdy nedokázala překonat hlubokou nenávist vůči Němcům.

Navzdory těmto okolnostem dokázala Ann vystudovat Cambridge a poté získat doktorát na univerzitě Yale. Dnes se věnuje především své současné rodině, avšak v přednáškách stále uchovává památku na své blízké, kteří během války zahynuli.

Markéta Dvořáková (7. A)

Reakce studentky Veroniky Ouředníčkové (7. A) na besedu s Ann Altman  

Na dopolední přednášku Ann Altman, pamětnice spadající do generace tzv. dětí holokaustu, jsem se těšila už několik dní předem. A byla jsem po právu nadšená. Přednáška na našem gymnáziu se mi dokonce líbila natolik, že jsem si ji šla poslechnout ještě jednou tentýž den večer do Husova domu ve Velkém Meziříčí.   

Bylo fascinující slyšet, kolik silných příběhů paní Altman o své rodině odkryla. Velký dojem na mě udělala její naprostá otevřenost vůči publiku, především při odpovědích na kladené dotazy, kterých rozhodně nebylo málo. Čelit náročným otázkám ohledně holokaustu i osobního života nepochybně vyžaduje nesmírně velkou odvahu.   

V hlavě mi utkvěla spousta Anniných slov včetně těch závěrečných, kdy na položenou otázku, zda v rodině ctili židovské tradice, odpověděla: „Má rodina nikdy nebyla příliš zbožná. Uznávali jsme ale jedno důležité pravidlo: snažit se dělat svět každý den lepším. Této myšlenky se pokouším držet dodnes. Je to nejdůležitější rada, kterou jsem převzala od svých rodičů.”   

S paní Altman jsem měla možnost mluvit i mezi čtyřma očima. Zajímal mě například její postoj jako americké občanky a velmi vzdělané a úspěšné vědkyně na momentální politickou situaci v USA. Ann odpověděla, že oproti některým jejím známým, kteří Ameriku v současnosti opouštějí, ona zůstává, aby se v souladu s radou svých rodičů mohla pokoušet o změnu.   

Jsem vděčná, že jsem tuto inspirující dámu mohla slyšet mluvit hned dvakrát, a doufám, že podobných zajímavých přednášek během svého zbývajícího studia na gymnáziu si vyslechneme co nejvíce.  

Prohlídka archeologických vykopávek ve Velkém Meziříčí

Dne 19. května 2025 jsme se s naší třídou 5. A vydali na prohlídku archeologických vykopávek na náměstí ve Velkém Meziříčí. Návrh k této výpravě vzešel od nás studentů a paní učitelka Štindlová byla tak hodná a akci domluvila, za což jí moc děkujeme. Archeolog Mgr. Šimon Kochan ze společnosti ARCHAIA Brno nám nejdříve povyprávěl, jak doopravdy probíhá práce archeologa v terénu. Dozvěděli jsme se také něco o výzkumu přímo u nás ve městě a o tom, co všechno už za kostelem sv. Mikuláše našli. Dále nás provedl i samotným pracovištěm, ukázal nám sondy a vysvětlil, na základě jakých skutečností se vyvozují závěry zkoumání. Velmi nás všechny nadchla možnost na vlastní oči vidět to, o čem jsme se v září jen teoreticky učili. Zároveň jsme se dozvěděli další detaily o historii města Velké Meziříčí.

Galina Audy, 5. A