Prohlídka archeologických vykopávek ve Velkém Meziříčí

Dne 19. května 2025 jsme se s naší třídou 5. A vydali na prohlídku archeologických vykopávek na náměstí ve Velkém Meziříčí. Návrh k této výpravě vzešel od nás studentů a paní učitelka Štindlová byla tak hodná a akci domluvila, za což jí moc děkujeme. Archeolog Mgr. Šimon Kochan ze společnosti ARCHAIA Brno nám nejdříve povyprávěl, jak doopravdy probíhá práce archeologa v terénu. Dozvěděli jsme se také něco o výzkumu přímo u nás ve městě a o tom, co všechno už za kostelem sv. Mikuláše našli. Dále nás provedl i samotným pracovištěm, ukázal nám sondy a vysvětlil, na základě jakých skutečností se vyvozují závěry zkoumání. Velmi nás všechny nadchla možnost na vlastní oči vidět to, o čem jsme se v září jen teoreticky učili. Zároveň jsme se dozvěděli další detaily o historii města Velké Meziříčí.

Galina Audy, 5. A

Byly vyhlášeny výsledky ankety Zlatá jeřabina. Velké Meziříčí je bronzové. Na oceněném projektu se podílel také náš školní pěvecký sbor.

Ve Velkém Meziříčí nezazněla Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby už řadu let. O to více pozornosti si získal letošní koncert, na němž se podílelo hned několik velkomeziříčských souborů. Za podpory Farnosti Velké Meziříčí a Jupiter Clubu tak mohl vzniknout projekt, který hned čtyřikrát vyprodal všechny lístky. Plno bylo v Jupiter Clubu i v kostele. Lidé, hlasující v prestižní anketě Zlatá jeřabina, tuto práci ocenili bronzovou příčkou.

V pondělí 19. května 2025 byly v prostorách krásně zrekonstruované Staré radnice v Havlíčkově Brodě vyhlášeny výsledky 21. ročníku ankety Zlatá jeřabina – Ceny Kraje Vysočina za kulturní počin roku. Atmosféra byla slavnostní, což umocnilo hudební vystoupení žákyň místní ZUŠ. Hlasování v anketě probíhalo v průběhu měsíce března elektronickou formou. Celkem bylo odesláno 13 068 hlasů. V každé kategorii bylo možné vybírat vždy z dvaceti projektů. Přihlášených však bylo mnohem více. Vítězi se staly Třebíč a Sněžné. Předáno bylo také čestné uznání za obnovu šindelových střech v areálu mlýna v Petrovicích u Nového Města na Moravě.

Veřejnost nejvíce ocenila třebíčský Živý betlém, na němž se podílelo okolo stovky dobrovolníků. Velký zájem vzbudila také obnova střechy evangelického kostela ve Sněžném. Druhá příčka patřila výstavě Až na dno / Vulkánovy děti v Telči a hotelu Medlov, bronz si odvezla Brána Jihlavy a velkomeziříčská Česká mše vánoční.

Česká mše vánoční byla napsána v roce 1796. 228 let od premiéry při půlnoční mši ve Starém Rožmitále přinesla radost ve Velkém Meziříčí. Nebylo by to možné bez obětavé práce účinkujících a organizátorů. Na „Rybovce“ se podílely velkomeziříčské soubory Harmonie (Olga Ubrová, Andrea Svobodová), Chrámový sbor (Marie Žerdin), Chrámový orchestr (Marek Slaný), Komorní sbor ZUŠ (Zdeňka Němcová), Orchestr ZUŠ (Martin Karásek), Pěvecký sbor Gymnázia Velké Meziříčí (Markéta Rosová Prudíková), Slunko (Olga Ubrová, Andrea Svobodová), připojili se také někdejší členové pěveckého sboru Iuventus. Na pódiu bylo na 150 účinkujících a sólistů, které vedla dirigentka Olga Ubrová. Projekt zaštítila Farnost Velké Meziříčí a Jupiter Club.

Nápad vzešel z Farnosti Velké Meziříčí již na počátku roku 2024 a obětavou péčí Marie Práškové se začal rodit plán na vánoční koncerty. Zkoušet se začalo v červnu. Prosincovým koncertům předcházely hodiny práce a samostatné přípravy jednotlivých souborů i společné zkoušky a soustředění. Na konci snažení byly čtyři vyprodané koncerty, které přinesly radost jak účinkujícím, tak posluchačům. Ocenili je také hlasující v anketě Zlatá jeřabina. Třetí místo je honorované částkou 15 000 Kč, peníze budou použity na přípravu dalšího vánočního koncertu.

Markéta Rosová Prudíková

Exkurze Kutná Hora

6. 5. 2025 jsme se se třídou 2. A vydali do Kutné Hory. Jely s námi paní učitelka Štindlová a naše třídní, paní učitelka Šoukalová. 

První zastávkou byla katedrála svaté Barbory, před kterou na nás čekal pan průvodce Ivan Bauer. Ten nás prováděl městem po celý den.          

Po přestávce na oběd jsme navštívili také starou mincovnu, kde se razily pražské groše. Odtud jsme vyrazili do dolu, v němž se ve středověku těžilo stříbro. Tam jsme zažili i absolutní tmu, ve které horníci v minulosti mohli být až 12 hodin.

Na konci exkurze jsme zavítali na Vlašský dvůr a nechyběla ani aktivní hra na náměstí, při které jsme plnili otázky vázané na stavby a historii Kutné Hory.  

Komentáře některých z nás:

Standa Voborný: „Mně se nejvíc líbil ten starý pán,“ (pan průvodce) „šlo vidět, že ho dějepis baví a o Kutné Hoře toho ví opravdu hodně.“

Ondra Řezníček: „Nejvíc se mi líbil interiér svaté Barbory, hlavně ty průvodcovy přednášky a možnost dovídat se víc o tamějších rodech.“

Lucka Karmazínová: „Nejlepší bylo lézt v tom podzemí, byl to pro mě jedinečný zážitek.“

Kačka Havránková: „Bavilo mě, jak jsem byla paranoidní, že mě pořád někdo sleduje při té hře na konci.“

Pája Živčic: „Super byla velká černá koule, kterou jsem viděl, jak jsme šli do toho dolu.“

Martin Dobrovolný: „Nejvíc se mi líbila mincovna, protože mám rád staré mince.“

Sepsaly: Michaela Dufková a Gabriela Buršíková z 2. A

Fotky: Michaela Dufková

Promítání filmu Válečný zpravodaj

Dne 14. 4. 2025 jsme se s naší třídou 5. A a s třídou 1. C vydali do kina Dukla v Jihlavě na promítání snímku Válečný zpravodaj (2024, režie: Benjamin Tuček, David Čálek). Film, který jsme zhlédli v rámci Filmového festivalu Jeden svět, pojednává o českém reportérovi Martinu Dorazínovi, jenž dokumentuje válečné dění na Ukrajině. Od října 2022 Martin Dorazín pracuje v pozici stálého zpravodaje Českého rozhlasu na Ukrajině a v únoru 2023 získal  Cenu Ferdinanda Peroutky za mimořádnou zpravodajskou práci nejenom v krizových oblastech. Díky jeho natáčení jsme viděli pobořená města, mrtvou krajinu, život obyčejných lidí dlouhodobě vystavených dopadům války. Nahlédli jsme do zázemí, slyšeli zvuky nedaleké fronty. Reportér také občas hovořil s lidmi, kteří mu celkem ochotně sdělovali své názory. Mluvili třeba o tom, proč odmítají odejít ze zcela zničených míst.

Po zhlédnutí následovala diskuse o filmu, kde zaznívaly zajímavé názory a myšlenky. My jsme si asi nejvíc uvědomili to, jak slova ‚‚válka na Ukrajině‘‘ ztrácejí na významu, nebo spíš na síle. Tento snímek i diskuse nám ale připomněly, co se na válečném území opravdu děje a že je důležité na to nezapomínat, i když nejsme společnost válkou přímo ohrožená.

Simon Kroulík a Petr Nahodil

Koncert Obrázky z výstavy

Dne 22. března 2025 jsme se jako studenti vyššího gymnázia vydali na koncert do Rudolfina. Mířili jsme na Obrázky z výstavy od skladatele Modesta Petroviče Musorgského, kterého k napsání tohoto díla pro klavír inspirovala návštěva výstavy obrazů Viktora Hartmana, jeho zesnulého přítele. Skladbu věnoval jako poctu svému kamarádovi, ale bohužel se za jeho života příliš nehrála a neproslavila se. Svého úspěchu se dočkala až v roce 1922, když ji francouzský skladatel Mauric Ravel upravil pro symfonický orchestr. V současnosti jsou Obrázky z výstavy nejhranější a nejpopulárnější hudbou od M. P. Musorgského.

Koncertem nás spolu s dirigentem České studentské filharmonie Markem Ivanovičem provázel Petr Kadlec. V průběhu koncertu nám byly představovány části skladby jak v orchestrálním, tak v klavírním provedení. O klavírní verzi se postaral Jakub Sládek. V některých případech jsme si zkoušeli obrazy představovat a pak hádat, co chtěl asi Musorgskij popsat svojí hudbou.

Průvodce a dirigent koncertu se snažili, abychom se v programu dobře orientovali a odnesli si z něho silný a hezký zážitek. Myslím, že mohu říci za všechny studenty, kteří koncert navštívili, že to zážitek byl. Ať už díky úžasné hudbě, nebo krásným prostorám Rudolfina.

Anežka Michalová, 5. A

Pozvánka na výstavu Chvála pohybu

Výstava studentů velkomeziříčského gymnázia představí téma pohybu prostřednictvím různorodých kombinovaných technik malby, kresby a koláží. Jako hlavní aktéři pohybu nejsou zobrazováni pouze lidé, ale také předměty. Na pohyb jako fenomén lidské společnosti tedy výstava nahlíží z různých úhlů pohledu.   

Srdečně zveme studenty, učitele, zaměstnance, přátele školy a širokou veřejnost na slavnostní vernisáž, která výstavu v Městské knihovně Velké Meziříčí otevírá v úterý 1. dubna od 16:00 hodin. Výtvarné studentské práce je možné zhlédnout v běžné otvírací době knihovny do 30. dubna 2025. 

Gymnáziem se nesla bluesová hudba

Ve středu 19. února čekal na studenty nevšední zážitek. Na naši školu totiž zavítali vynikající hudebníci Gerald Clark (kytara a zpěv), Jakub Hlobil (hybridní kytara - basa a kytara současně) a Antonín Jícha (bicí). Studenty seznámili s vývojem bluesové hudby od jejích počátků po současnost a s jejími četnými přesahy do dalších žánrů populární hudby. Během dvou koncertů, na nichž se studenti shromáždili, však nezněly pouze písně převzaté, ale také vlastní tvorba Geralda Clarka, pro nějž je blues důležitým inspiračním zdrojem. Gerald Clark, který pochází z Jihoafrické republiky, ale částečně žije také v nedaleké Třebíči, byl hlavním průvodcem koncertem, proto byl výklad hlavně v angličtině, pro mladší studenty byl místy doplněn českým komentářem Jakuba Hlobila. Hudební třičtvrtěhodinka však byla především nabitá velmi dobrou hudbou.

Markéta Rosová Prudíková

Myslel jsem si, že se mi blues nebude líbit, ale Gerald mě přesvědčil o opaku.

Tadeáš Houdek, 3. A

Koncert mi připadal moc hezký. Bylo zajímavé slyšet něco z historie blues, protože jsem o tomto žánru nic nevěděla. Líbily se mi písničky, které hráli, protože byly podobné moderní popové hudbě. Zajímavé bylo dozvědět se, z čeho všeho může někdo brát inspiraci. Zjistili jsme, že i Ed Sheeran se v některých skladbách inspiroval blues. Zpěvák měl hezký hlas, takže písničky byly příjemné na poslech.

Anna Tvarůžková, 3. A

Koncert se mi moc líbil, mám rád styl hudby jako je jazz atd. Písničky byly zajímavé a užil jsem si to.

Adam Novotný, 3. A

Koncert se mi opravdu moc líbil. Byl zajímavý a bylo fajn slyšet jiný žánr, než poslouchám většinou, a něco se o něm dozvědět. Geraldově angličtině jsem dobře rozuměla. Měli to hezky nacvičené a bylo vidět, že je to baví.

Zora Hladká, 3. A

Vystoupení mi zpříjemnilo den. Překvapily mne dva druhy mikrofonů, které Gerald používal. Vše bylo vysvětleno, ukázky skladeb také dobře zvolené. Na chronologicky poskládaných písních bylo poznat, jak se vyvíjela hudba a hlavně blues. Skvělé bylo, že Gerald mluvil anglicky, tím pádem jsme si procvičili jazyk a zároveň si rozšířili obzory znalostmi o hudbě. Byl jsem rád, že hráli nejen skladby od známých umělců, ale i skladby, které napsal Gerald.

Matěj Mička, 3. A

Koncert mi přišel zajímavý, i když blues není zrovna můj šálek kávy. Rozhodně mě bavil a informace, které jsem se dozvěděla, mi pomohly více se přiblížit k tomuto stylu hudby.

Eliška Matulová, 7. A

Koncert byl inspirativní. Příjemně mě provedl vývojem blues. Členové kapely se zdáli jako milí lidé a hudba byla vskutku skvělá.

Kateřina Trojanová, 7. A

Koncert se mi velice líbil. I přesto, že to není můj oblíbený žánr, jsem se rád dozvěděl něco o blues a jeho vývoji. Velice mě zaujala ukázka evoluce žánru. Skupina hrála písně z různých období a bylo vidět, jak tato hudba zasahuje i do jiných žánrů. Také mě překvapila účast jihoafrického hudebníka a byl jsem ohromen jak jeho hudebními schopnostmi, tak jeho životním příběhem.

Patrik Absolon, 7. A

Včerejší koncert se mi moc líbil. Vystupující byli fajn a bylo pěkné, že jsme se i při hraní něco dozvěděli. Nebyla to klasická hudba a včerejší koncert byl trochu něco jiného a kvůli tomu se mi líbil ještě o trochu víc. Geraldovi jsem dala follow i na Spotify.

Elen Brůžičková, 7. A

Koncert byl zajímavě zpracován. Provedl nás historií blues, přitom jsme poslouchali příjemnou hudbu. I když to nebyl úplně můj styl, cesta samotného zpěváka byla poměrně inspirativní.

Běla Hamplová, 7. A

Na Dni latiny v Brně

Studenti povinně volitelného předmětu Latina ze 3. a 4. ročníku se v úterý 19. listopadu 2024 vypravili na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, aby společně s dalšími zájemci o tento klasický jazyk prožili Den latiny.

Den latiny byl na Filozofické univerzitě Univerzity Karlovy v Praze poprvé pořádán v roce 2012. Jedná se o celodenní sled přednášek a seminářů na různá témata, která navzájem spojuje právě latinský jazyk. Program je koncipován především pro středoškolské studenty a jejich pedagogy, ale vítáni jsou i další hosté z řad akademické obce i mimo ni. Cílem Dne latiny je představit latinu jako bránu do mnoha humanitních, přírodovědných i uměleckých oborů a nabourat v široké veřejnosti značně rozšířenou představu o studiu latiny jako samoúčelném biflování gramatických tvarů či dnes už nevyužitelných informací. Přednáškový program doplňují divadelní nebo filmová představení v latině či tematické výstavy.

Více v článku Na Dni latiny v Brně (178 KB).

Fotografie a podrobnější informace: https://denlatiny.ff.cuni.cz/

Tradice čištění kamenů zmizelých

Dne 7. listopadu 2024 se někteří žáci ze 4. C při příležitosti výročí Křišťálové noci podíleli na čištění kamenů zmizelých, tzv. Stolpersteine, na ulici Sokolovská, jež připomínají členy rodiny Müllerových, kteří byli zavraždeni v Treblince a Osvětimi. Gymnázium si vzalo nad těmito kameny patronát, protože dva rodinní příslušníci se řadili mezi absolventy naší školy.

Studenti mosazné tabulky pečlivě vycídili a položili na ně malé kamínky, jak je zvykem těch, kdo vzpomínají.

V týdnu férové práce již tradičně ozdobila lípy před školou Výstava na stromech

10. ročník Výstavy na stromech se tentokrát konal od 5. do 12. 10. 2024. Jedná se o celorepublikový výstavový happening na podporu důstojné práce, letošním tématem byl život pěstitelů ve světě a dopad systému Fairtrade. Naše škola se na celý týden přidala k 117 parkům, zahradám i náměstím v celé republice a umožnila studentům gymnázia či náhodným kolemjdoucím nahlédnout do životů pěstitelů kakaa, kávy, banánů nebo třeba čerstvých květin. Krátké texty a autentické fotografie poskytly možnost se zamyslet například nad vlastním nákupním chováním, nad našimi možnostmi věci měnit.

V hodinách češtiny, výtvarné a občanské výchovy pročítali mladší i starší žáci předkládané informace, diskutovali, zkoušeli navrhnout řešení uvedených problémů. Ukázalo se, že někteří jsou tématikou dobře obeznámeni, jiní o Fairtrade slyšeli úplně poprvé. V následujícím týdnu ještě studenti 4. A, 2. C a 3. C zhlédli unikátní dokument Mgr. Stanislava Komínka Kávová budoucnost.

Barbora Štindlová