Naše exkurze do Terezína
Od gymnázia jsme vyjeli 13. 5. 2026 v 7:00. Čekala nás dlouhá cesta po dálnici. Po několika efektivně strávených hodinách v útrobách autobusu jsme se konečně dostali ven. Objevili jsme se na „spojnici“ mezi ghettem a Malou pevností. Nejprve jsme zamířili do Malé pevnosti, kde jsme měli prohlídku s velice temperamentní paní průvodkyní. Zhlédli jsme například celu Gavrila Principa nebo také 4. dostavěný blok určený pro ženy, ve kterém byla instalována výstava o přeživších, již Terezínem prošli. Průvodkyně nám sdělila spoustu informací o všedním i nevšedním životě vězňů.
Po návštěvě Malé pevnosti jsme se ladným krokem tanečním přesunuli do Terezína. Zde nám byl dán polední rozchod se srazem v 13:50 před Muzeem ghetta.
Ve smluveném čase jsme se potkali před budovou. Zde jsme zhlédli dokumentární film i s krátkou ukázkou autentické propagandy, kterou použili nacisté na „oklamání nepřítele“ – konkrétně tedy delegaci Červeného kříže. Poté jsme měli půlhodinový rozchod v rámci muzea, ve kterém jsme si mohli prohlédnout zdejší stálou výstavu. Zajímavá byla ohleduplnost zřizovatelů muzea, jelikož zde byly nejen popisky v češtině, němčině a angličtině, ale i v hebrejštině. Po návštěvě muzea jsme dumali nad tím, jestli půjdeme rovnou na hřbitov, nebo zda ještě navštívíme Magdeburská kasárna. Rozhodlo se, šli jsme do kasáren.
Zde jsme viděli práce Židů z ghetta. Byly to výtvory nejen literární, ale i hudební a výtvarné. Po návštěvě této expozice jsme se přesunuli na hřbitov. Prošli jsme mimo jiné kolem kolejí spojujících nedaleké městečko Bohušovice nad Ohří s Terezínem.
Poté se nám naskytl pohled, za který muselo draze zaplatit hodně lidí. Kamenný památník v podobě sedmiramenného svícnu se tyčil k nebi a po naší levé ruce se rozkládalo krematorium. Byl to děsivý pohled. Mnoho hrobů. Některé s označením, některé bez něj.
Exkurze se s námi účastnily paní učitelky Štindlová a Říhová. Návštěva Terezína se uskutečnila také jako součást celoškolního projektu Jean Monnet, proto jsme zkoumali téma ochrany lidských práv a roli Evropské unie v této oblasti. Během celého dne jsme nabyli spousty zkušeností a myslím, že do některých z nás se místní pochmurná nálada doslova otiskla. Překvapila nás ještě jedna věc – fakt, že jsme v Malé pevnosti pořídili vstupenku, se kterou jsme pak mohli projít všechny zajímavé budovy, nás doslova ohromil. Ačkoli byl Terezín postaven Josefem II., naše exkurze se zabývala spíše postavením Terezína v moderní historii. Když řeknu, že si odsud každý odnesl nějaký temný zážitek, budu mluvit za všechny. Cestu zpátky jsme zvládli bez zastávek. Do Velkého Meziříčí jsme se vrátili v 19:03 SEČ.
Jan Boháč, Matouš Jurek
