Diskuze s Dr. Ann M. Altman, Ph.D.
Dne 20. května na GVM zavítala pamětnice Ann Altman, která si pro nás připravila zajímavou přednášku o své židovské rodině nejen za 2. světové války. Diskuzi moderovala historička Mgr. Táňa Klementová z MEHRINu (Moravského židovského muzea, inovativní paměťové instituce), úvodního slova se ujal historik a archivář Mgr. Martin Štindl, Ph.D.
Ann Altman zmínila spojitost nejen s Moravou, odkud její rodina pochází, ale také s Velkým Meziříčím, ze kterého byla část rodiny deportována do Terezína.
Ann Altman se narodila v roce 1947 českým židovským rodičům, kteří před válkou uprchli do Anglie. Ostatní členové rodiny však takové štěstí neměli a zahynuli během holocaustu. Ačkoli se Ann narodila až po válce, rodinné trauma výrazně poznamenalo její život - zejména v komplikovaném vztahu s matkou, která nikdy nedokázala překonat hlubokou nenávist vůči Němcům.
Navzdory těmto okolnostem dokázala Ann vystudovat Cambridge a poté získat doktorát na univerzitě Yale. Dnes se věnuje především své současné rodině, avšak v přednáškách stále uchovává památku na své blízké, kteří během války zahynuli.
Markéta Dvořáková (7. A)
Reakce studentky Veroniky Ouředníčkové (7. A) na besedu s Ann Altman
Na dopolední přednášku Ann Altman, pamětnice spadající do generace tzv. dětí holokaustu, jsem se těšila už několik dní předem. A byla jsem po právu nadšená. Přednáška na našem gymnáziu se mi dokonce líbila natolik, že jsem si ji šla poslechnout ještě jednou tentýž den večer do Husova domu ve Velkém Meziříčí.
Bylo fascinující slyšet, kolik silných příběhů paní Altman o své rodině odkryla. Velký dojem na mě udělala její naprostá otevřenost vůči publiku, především při odpovědích na kladené dotazy, kterých rozhodně nebylo málo. Čelit náročným otázkám ohledně holokaustu i osobního života nepochybně vyžaduje nesmírně velkou odvahu.
V hlavě mi utkvěla spousta Anniných slov včetně těch závěrečných, kdy na položenou otázku, zda v rodině ctili židovské tradice, odpověděla: „Má rodina nikdy nebyla příliš zbožná. Uznávali jsme ale jedno důležité pravidlo: snažit se dělat svět každý den lepším. Této myšlenky se pokouším držet dodnes. Je to nejdůležitější rada, kterou jsem převzala od svých rodičů.”
S paní Altman jsem měla možnost mluvit i mezi čtyřma očima. Zajímal mě například její postoj jako americké občanky a velmi vzdělané a úspěšné vědkyně na momentální politickou situaci v USA. Ann odpověděla, že oproti některým jejím známým, kteří Ameriku v současnosti opouštějí, ona zůstává, aby se v souladu s radou svých rodičů mohla pokoušet o změnu.
Jsem vděčná, že jsem tuto inspirující dámu mohla slyšet mluvit hned dvakrát, a doufám, že podobných zajímavých přednášek během svého zbývajícího studia na gymnáziu si vyslechneme co nejvíce.
