Nejlepší dojmy

NeuschweisteinPřinášíme nejlepší dojmy našich studentů z výměnných pobytů, které zažily v hostitelských rodinách, v tamní škole, ale také ve svém volném čase.

  • Nejvíce mě v Německu překvapil pořádek a čistota v ulicích, kolem domů, a dokonce i ve větších městech.
     
  • Nejvíce asi upravené okolí. Všude stromy, květiny, krásné domy, jezera …
  • V Německu mě nejvíce překvapil fakt, že se tam nekrade. Nezamčená auta, kola – a můžete si být jisti, že je najdete na tom samém místě, kde jste je opustili.
  • Žasla jsem nad tím, že můžete nechat klíče zvenku dveří a nikdo vás nevykrade.
  • Věcí, které mě v Německu překvapily, bylo opravdu hodně. Velmi kladně na mě zapůsobily především cyklistické stezky, které lemovaly téměř každou silnici.
  • Nejvíce kladně mě překvapilo město Weilheim svým vzezřením, krásnou architekturou, upraveností a nádherným okolím. A nejen Weilheim, ale i celé Horní Bavorsko.
  • Nejvíce mě překvapilo město. Cyklistické stezky a přednost cyklistů s chodci před auty se mi skutečně líbily. Také pěší zóna ve středu nevelkého města je dobrý nápad. Dále jsem za celé dva týdny neviděl dům, ze kterého by padala omítka. Množství tartanových oválů a rovinek (Tartan je speciální povrch na atletickou běžeckou dráhu. U nás je pouze ve velkých městech, protože je drahý).
  • Překvapil mě vozový park Němců. Očekával jsem hodně. Ale že ve většině rodin jsou dvě auta a to lepší je často Mercedes, BMW nebo Audi, jsem skutečně nečekal.
  • Velmi mile jsem byl překvapen tím, že ačkoli připadá na 1000 obyvatel přes 800 aut, a současně je ve Weilheimu hodně cyklistů, jízda na kole tam není nebezpečná a řidiči cyklisty respektují.
  • Je opravdu těžké vybrat něco, co mě nejvíce překvapilo. Přímo v Německu to asi byla atmosféra v rodině. Moje hostitelská rodina trávila spoustu času společně povídáním a probíráním nejrůznějších problémů každého z členů rodiny, převážně při společném obědě a večeři. V Německu se při jídle zastaví čas asi na jednu až jednu a půl hodiny, kdy si rodina vzájemně naslouchá. Právě tohle na mě udělalo dobrý dojem a myslím si, že je to důležitá a prospěšná věc potřebná ke správnému chodu rodiny.
  • Nejvíce mě překvapilo, že zpočátku, asi týden před odjezdem, jsem se na tento výměnný pobyt netěšil. Měl jsem velký strach. Pořádně jsem nevěděl, do jaké rodiny jedu, co mě čeká, co budem dělat apod. Avšak po krátkém čase stráveném zde se mi to tu začalo velice líbit. Dospělo to až do takové míry, že když jsme odjížděli, nechtělo se mi domů.
  • Mile jsem byla překvapená ze srdečného chování tamních obyvatel.
  • Velká podpora školy při pořádání studentských akcí ve škole (koncert, diskotéky …).
  • Nejvíce kladně mě asi překvapila aktivita našich partnerů (aspoň mého) při tvorbě programu. Konkrétně tím myslím program odpolední, večerní, různé párty, ale také program o víkendech. Přivezl jsem si s sebou knížku na čtení, ale měl jsem na ni opravdu minimum času.
  • Výborně zařízená školní knihovna s širokou možností aktivit (čtení, kopírování, video). Městská knihovna byla taky velmi dobré úrovně (hlavně byla mnohem větší než ta školní).
  • Většina rodin, mnohem častěji než Češi, ve svém jídelníčku používá zeleninu a ovoce.
  • Velmi vřelé uvítání v hostitelských rodinách.
  • V mnohem menší míře se pije alkohol.
  • Přesně dodržují pravidla stanovená na školních akcích (velká většina).
  • Velice mě překvapilo vybavení školy.
  • Kladně mě asi nejvíc překvapily děcka. Byla tam hodně dobrá parta. Myslím, že jsme si s našimi „Austauschpartnery“ dobře rozuměli. Nejenom ve dvojicích, ale vůbec všichni dohromady. I z českých děcek, převážně z druhé třídy, jsem se seznámila s těmi, se kterými jsem se u nás ani nebavila. Hodně dobré byly i všechny párty. Nedovedu si představit, že by u nás rodiče nebo dokonce škola něco podobného dovolili, a dokonce tomu i napomáhali. Vůbec rodiče byli víc v pohodě než u nás. Nebyl problém říct, že přespíme u kamaráda, a třeba dvě noci vůbec nebýt doma.
  • Myslím, že nejvíce mě překvapilo to, že jsem neměl žádné vážnější problémy s dorozumíváním v rodině a i mezi partnery, čehož jsem se nejvíce obával.
  • Nejvíce mě překvapila hodina hudební výchovy, kdy pan Hauck nám začal hrát téměř všechny ukázky na klavír.
  • Nejvíce mě překvapilo, jak tyto dva týdny velice rychle utekly. A jak se nám odtud vůbec nechtělo.

 

Zřizovatel organizace

Zřizovatel organizaceSeparatorFinanční podporaPodpořil
Nahoru