O studiu

Oslava Mezinárodního dne mateřštiny

V pátek 21. února 2020 se zhruba od 19. hodiny jindy nemalá učebna dějepisu našeho gymnázia změnila na útulné doupě básníků a básničkářů. Dopomohlo k tomu intimní světlo svíček, vůně čaje, měkké křeslo nebo nafukovací matrace, na nichž se dalo spočinout. V tuto nezvyklou hodinu se zde sešli jen ti, kdo opravdu chtěli nebo byli zvědaví (+ Tea, která přišla z donucení). Dvanáct studentek i studentů spolu se čtyřmi češtinářkami během tří hodin nechali společně prostorem a nočním časem zaznít slova Jana Skácela, Františka Halase, Bohuslava Reynka, Františka Hrubína, Fráni Šrámka, Milana Kundery, Karla Plíhala, Anatola Svahilce, Heinricha Heineho, Báry Vencálkové, J. H. Krchovského, K. J. Erbena, Petra Soukupa, A. S. Puškina, Hynka Viléma, Petra Kabeše či Hanse Sachse. Objevem pro všechny byla poezie, již nám představila paní učitelka Bohuslava Kučerová. Přinesla sbírku vlastenecké a reflexivní lyriky svého strýce Jaromíra Krejčího. Velikou odvahu projevili ti, kteří v průběhu večera představili verše vlastní, ať už ve formě haiku nebo slam poetry. Smích se střídal se zadumáním i obyčejným povídáním, takže vznikla neopakovatelná a svým způsobem blízká nálada. Veliký dík patří paní kolegyni Jiřině Kácalové. Neváhala přijít, zkontrolovala, jestli dnešní mladí nezanevřeli na poezii, a hlavně nám všem ukázala, jak působí text, když ho člověk nečte, ale doopravdy recituje.

Rádi byste to slyšeli nebo si aspoň prohlédli ilustrativní fotografie? Nejspíš budete muset počkat na další příležitost a pak přijít. Jsou totiž okamžiky, které se nedají vzdáleně zprostředkovat, musejí se prostě zažít.

Barbora Štindlová, Dagmar Handová Navrátilová